O závodu
RAIL tour je závod 3–5 členných týmů, které se smí přesouvat pouze pěšky nebo kolejovými vozidly. Smyslem závodu je v jeho průběhu dobývat checkpointy a získat co největší počet bodů. Během necelých 5 dní ujdete přes 100 km, navštívíte spoustu krásných míst České republiky a pohraničí a budete se tam chtít někdy vrátit. Pro umístění na předních příčkách není až tak důležitá fyzická zdatnost, ale spíše strategie, dobrý navigátor, podpora fanoušků, motivace a odhodlání táhnout za jeden provaz. Zažijete adrenalin, chvíle nadšení, zábavu, ale i zklamání, bolest a totální vyčerpání. Ačkoliv budete soupeřit s ostatními týmy, nezapomenete na to, že jste všichni přátelé, a v případě potřeby si i vzájemně pomůžete. Ani eventuální prohra Vám nezkazí dojem ze získaných zážitků na celý život. RAIL tour budete nenávidět, nebo se stane Vaší srdeční záležitostí a budete souhlasit s ostatními, že to prostě nejde nejít.
Pohledem účastníků…
Akvamarínoví
Vendula Špačková
Účastnila se: 2019–2021
Sepsala: 2020
Po loňských skvělých pocitech ze závodu jsme se i letos do soutěže přihlásili. Do soutěže jsme šli jako průměrně zdatní turisti, kteří si to chtějí užít minimálně tak jako loni a s cílem umístit se do 10. místa. Myslím, že budu mluvit za všechny, když za nejlepší zážitek označím předpůlnoční běh na Fajtův kopec ve VelMezu, kde nám šlo o dosažení 6. checkpointu k dosažení bonusu a my to zvládli ještě s několika minutovou rezervou. Adrenalin v žilách a pohled na osvětlené město to vyvážil. Nejhorší okamžik? Za mě mám vcelku jasno. Po celodenním lopotění na přímém sluníčku jižní Moravy, kdy teploty stoupaly nad 30 stupňů, nás čekal noční pochod NEKONEČNÝM! Starým Jičínem na hradní věž. Nohy už odmítaly jít, zachránil to až 2hodinový spánek na nádraží a už ani bezdomovci lovící u nás poklady z popelnic nás nijak nevzrušovali. Krásnou tečkou pro nás bylo perfektní umístění a pocit, že jsme to zvládli a zároveň si to užili. 🙂
Ametystoví
Pavel Severa
Účastnil se: 2020
Sepsal: 2020
O RAIL tour jsem slyšel již dávno, ale nějak jsem si říkal, že takovou šílenost nemám zapotřebí. Jenže okolo mě se o RT mluvilo víc a víc. Až jsem neodolal a označení jubilejní desátý ročník už mě nenechal klidným, tak jsem si řekl: "teď nebo nikdy". Naštěstí jsem měl kamarádku, která s RT má bohaté zkušenosti jako účastnice i jako navigátorka, přimluvila se za mě v týmu a já mohl vyrazit na týmový seznamovací výlet. Jejich výhružky "předloni jsme naspali celkem 6 hodin" atd. mě nechávaly klidným. Přežil jsem výcvik do aktivních záloh, tohle už bude hračka. Přesto jsem tajně doufal, že nebude tak zle… Zobrazit celý text
Červení
Kateřina Kuzbová
Účastnila se: 2020
Sepsala: 2020
"ČERVENÍ vypadají jako hodně mladí a spíše budou sbírat zkušenosti. Jeví se jako pohodáři, co si chtějí závod hlavně užít. Právě tyto pohodáři ale dovedou někdy překvapit." Bylo o nás napsáno v RAIL tour analytics. A víte co... Vlastně jste měli docela pravdu. Do závodu jsme opravdu šli především s tím, že to nechceme moc hrotit, užijeme si to a získáme zkušenosti do příštích let. Zkušeností a poučením číslo jedna ale rozhodně zůstává: na nádraží se jezdí zásadně tramvají – ne pěšky! Protože ono běžet na vlak, který nám jel za asi 10 minut, a vidět okolo jezdit tramvaje plné ostatních týmů byla docela sranda, kterou si příště mile rádi necháme ujít. Víme, že náš start nebyl úplně nejlepší a že jsme se tím propadli hned na začátku. Každopádně naše heslo "pojedeme hlavně na pohodu" šlo s přibývajícím adrenalinem trochu stranou a možná jsme se navzájem hecovali víc, než jsme měli původně v plánu… Zobrazit celý text
Safíroví
Anna Vávrová
Účastnila se: 2018–2021
Sepsala: 2019
Zážitkem dobrým (a taky pochvala pro organizátory) bylo oproti loňsku fungování GPS, takže závod dostal zase trošku jiný rozměr. Pak jsem si hodně užila chytání páva. Na druhou stranu bonusové úkoly předchozí ročník mě bavily více. Závodu jsem se zúčastnila, protože loni nás to bavilo a chtěli jsme vidět, jestli dokážeme vylepšit skóre (letošní 3. místo se už bude vylepšovat těžko 😀). Mým nejhorším zážitkem byla smrtící cesta poslední den do Moravičan. 😀
Smaragdoví
Václav Divila
Účastnil se: 2021–2022
Sepsal: 2021
Velmi se mi líbil fakt, že i když se člověk snaží sebevíc, tak je tady ještě "vyšší moc", kterou neovlivní, jako například odjezdy vlaků. Tudíž nejde jen o zdatnost, ale hlavně o strategii, se kterou tým bojuje a pokouší se sžít s těmito silami. Do závodu jsem se dostal víceméně náhodou. Asi 14 dnů před startem mi zavolala kamarádka, jestli nechci jet. A já, protože mám rád spontánní akce, do toho šel.
Borůvkoví
Tomáš Zimmerhakl
Účastnil se: 2016–2022
Sepsal: 2022
Ročník 2022 byl šílený. Obvykle stíhám zapisovat malý deníček, kam píšu, kde jsme byli, jakými vlaky jsme jeli a kolik za to bylo bodů. Nic z toho jsem letos nezvládl. Naši navigátoři generovali tak pekelný plán, že jsem po každém návratu z checkpointu zvládl akorát vyměnit ponožky a najíst se. První noc jsme šli Chřiby a po 21 kilometrech chůze jsme se těšili na 1 hodinu ve spacáku. Jenže v 1:58 pípnul mobil a hlásil: "Máme pro vás neodmítnutelnou nabídku 44 bodů. Ale naklusejte do Kyjova." Tak jsme šli! Protáhli jsme si hory na 31 km a ve 3:50 dorazili na nádraží do Kyjova. Vlak jel asi o půl hodiny později, takže jsem spacák ani nevytáhl. Při takové námaze mi ke štěstí stačí málo – kromě průběžného umístění v TOP3 řadím mezi nejhezčí zážitky točené pivo na Kolštejně, noční procházku po hvězdárně v Ondřejově, návštěvu jídelního kupé v expresu do Chocně nebo ranní výhledy z dvojrozhledny na Hraničním vrchu.